Stínování pedagogů na AVE ART Ostrava

Ve školním 2025/2026 vycestovalo celkem pět pedagogů školy na týdenní stínování do našich partnerských škol. Jako první vycestoval v lednu MgA. Ondřej Lazar na naší novou partnerskou školu IES Albayzín ve španělské Granadě, v únoru se stínování v Portugalsku na partnerské škole Colégio Atlantico zúčastnila Jana Kellermannová. V březnu jsme vyslali za získáváním nových poznatků dvě pedagožky školy a to Mgr. Romanu Jackson do naší norské přátelské školy Odda vidaregåande skule a Mgr. Lindu Kišovou do italské školy Istituto di Istruzione Superiore Luca Signorelli Cortona. V současné době je pan učitel Mgr. Jiří Slepička na stínování na naší dlouholeté partnerské škole Súkromná škola umeleckého priemyslu Hodruša - Hámre. Pan Slepička posílá každý den postřehy ze stínování a příspěvky ostatních pedagogů si můžete přečíst pod těmito postřehy. 

Postřehy ze stínování Mgr. Slepičky 

Hodruša-Hámre, pondělí 8. června 2026, den první

Do horské vesnice Hodruša-Hámre jsem dorazil už v neděli večer, na místě už mne čekal kolega Honza Studnička s devíti žáky, účastníky mobility. Nenápadná horská obec prošla v roce 1944 boji Slovenského národního povstání, což připomínají pamětní desky. Ubytovali jsme se ve školním internátu, přivítat nás přišel i pan ředitel. V pondělí ráno jsme vyslechli zajímavou prezentaci o historii i současnosti partnerské školy (Súkromná škola umeleckého priemyslu), která je svým odborným uměleckým zaměřením na Slovensku jedinečná. Poté se mi věnoval pan zástupce Kotora. Dostal jsem zajímavou možnost odučit v týdnu několik hodin v 1. a 2. ročníku. Srovnání vývoje české a slovenské literatury může být pro žáky přínosem. Dále jsem se zabýval odlišnostmi slovenské státní maturity od té české (čeština, slovenština). Pozici CERMATu zaujímá na Slovensku organizace NIVAM (Národný inštitút vzdelávania a mládeže). Testy ze slovenštiny mají 64 otázek a zahrnují úlohy z jazyka a literatury, žáci mají na vyřešení 100 minut. Hranice úspěšnosti činí 33 procent. Testy jsou srovnatelné, velký důraz se klade na porozumění textu. Novinkou je ověřování elektronické formy maturity. U tzv. interní části maturity ze slovenštiny je rozdíl v tom, že témata ke slohovým pracím se zadávají centrálně, předepsaná jsou i kritéria hodnocení, opravují běžní učitelé na školách. Ústní maturita zahrnuje maturitní otázky, zkouší se na textech, jazyk i literatura. Není to tak jako u nás, kde se maturuje především z 20 přečtených knih.

Hodruša-Hámre, úterý 9. června 2026, den druhý

Dnešní den pro mě znamenal možnost setkání se studenty školy. Žákům 1. a 2. ročníku jsem mohl představit výukovou prezentaci na téma „České a slovenské literární obrození v 19. století: Dvě cesty, však jeden cíl“. Při přípravě jsem si uvědomil, že české a slovenské dějiny vykazovaly v 19. století značné shody, byla to doba národního rozmachu a kodifikace spisovné češtiny a slovenštiny. Je velká škoda, že dnes se žádní čeští a slovenští autoři ve vzdělávacích programech nevyskytují, na Slovensku neznají Máchu, Erbena a jiné, my zase nic nevíme o štúrovcích. Záleží jen na konkrétních školách a vyučujících. Žáci byli pozorní a určitě zauvažovali o česko-slovenské vzájemnosti i v současnosti, kdy u mladé generace klesá porozumění jazyku druhého, blízkého národa. S panem zástupcem jsme také zhodnotili navýšení počtu hodin slovenštiny, ve 3. a 4, ročníku studia mají žáci pět hodin, za celé studium pak 16 (3-3-5-5). Hodiny navíc se promítly do zlepšení vzdělávacích výsledků, zejména v externí (státní) části maturity. Tak jako u nás mají žáci lepší výsledky z angličtiny než z rodného jazyka, je to zkrátka trend.

Počasí se zhoršilo, přehnala se menší „búrka“ a stále prší. Sluníčko se určitě vrátí.

Hodruša-Hámre, středa 10. června 2026, den třetí

Celý den bylo pošmourno, občas déšť, jen trochu sluníčka. Využil jsem příležitosti a vyrazil s naší „erasmovou“ skupinou do nedalekého dolu („Baňa Starovšechsvätých“). Viděli jsme úžasnou sbírku minerálů, zhlédli jsme historické nástrojové a strojové vybavení. Návštěva „baně“ se stala nevšedním zážitkem, stříbro a zlato se těžilo kdysi velmi těžce. Průměrný věk horníků byl kolem 30–35let. Dále jsem se zabýval školními vzdělávacími programy. Dějepis ve škole učí v podobném rozsahu jako u nás, tedy dva roky po jedné hodině. První ročník začíná pravěkem, končí 19. stoletím učivem „Formovanie novodobého slovenského národa“. Podobně to máme i v naší škole. Druhý ročník se věnuje dějinám 20. století včetně světových válek, důraz je hodně kladen na slovenské národní dějiny, končí se celkem „Slovensko v ČSR v roku 1945–1993“. U nás se moderní dějiny učí v rámci předmětu ZSV, taktéž ve 2. ročníku. Dá se říct, že obsah a rozsah učiva je podobný s ohledem na rozličný dějinný vývoj obou národů. Místo předmětu základy společenských věd vyučují na Slovensku občanskou nauku v rozsahu tří hodin během studia, což v podstatě odpovídá i naší dotaci. Obsah učiva tvoří základy psychologie a sociologie, právo, občan a stát, filozofie a religionistika. Ve srovnání s našimi osnovami se filozofii i náboženské problematice věnuje více času. Jinak je obsah učiva velmi podobný.

Hodruša-Hámre, čtvrtek 11. června 2026, den čtvrtý

Dnes jsem znovu dostal možnost výuky ve 2. ročníku. Navázal jsem na minulou hodinu, připomněl fenomén česko-slovenských autorů 19. století (Jan Kollár) a pracoval s textem Jana Nerudy Balada česká. Žáci se mohli seznámit s „literární“ češtinou 19. století, dá se říct, že v zásadě rozuměli. Pečlivě jsem prostudoval osnovy slovenštiny a hledal srovnání a inspiraci pro výuku češtiny. Literární osnovy jsou postavené na podobném principu jako naše. Vždy jsou zařazeny kapitoly ze světové literatury od starověku po současnost, probírají se jednotlivé literární směry a jejich představitelé. Na to navazují výklady o slovenské literatuře.  Česká literatura je zmiňována výjimečně, např. u realismu 19. století se zmiňuje Jan Neruda. Velmi mne překvapilo, že se v osnovách objevila kapitola „Česká literatúra medzi dvomi svetovými vojnami“. V rozsahu šesti hodin se probírá V. Nezval, J. Wolker, J. Seifert, Jaroslav Hašek, Karel Čapek a česká dramatická tvorba. Jde spíše o přehled, ale díky za to. Pokud jde o jazykové učivo, je zajímavé, že se ve 4. ročníku žáci zabývají rozdíly mezi češtinou a slovenštinou (hláskosloví, významy slov). Z našich učebnic obdobné učivo vymizelo. Obsah učiva slovenštiny je po jazykové stránce velmi podobný našemu, včetně morfologie, skladby a slohu. Rozdíly se najdou, navíc se např. vyučuje umělecký popis, více pozornosti se věnuje fonetice, výslovnosti a zásadám mluveného projevu. Z rozhovorů se žáky vyplynulo, že mají raději výuku literatury, slovenština se pro ně stává jazykově těžká. Odpoledne zpříjemnila návštěva historického města Kremnica.

Hodruša-Hámre, pátek 12. června 2026, den pátý

Počasí se znovu zlepšilo, vysvitlo sluníčko a otepluje se. Odučil jsem závěrečnou hodinu v 1. ročníku. Žáci se už sice těšili na odjezd domů, ale byli celkem pozorní. V návaznosti na minulou hodinu jsem se vrátil k Janu Kollárovi, také jsme pracovali s Nerudovým textem podobně jako ve 2. ročníku. Žáci textu rozuměli a procvičili si porozumění češtině. Poté se mi věnovala paní učitelka Danková, vyučující slovenského jazyka a literatury. Probrali jsme celou problematiku výuky češtiny a slovenštiny, některé problémy jsou obdobné, např. užívání anglicismů a nižší praktická gramotnost v obou jazycích. Konkurence angličtiny je obrovská a dotýká se i složitějších otázek, jakými jsou národní a evropská identita žáků. Závěrečný rozhovor s p. zástupcem Kotorou uzavřel celý studijní pobyt. Dostalo se mi milého přijetí, obdržel jsem užitečné informace ke srovnání výuky v naší republice a na Slovensku. Měl jsem možnost oslovit žáky 1. a 2. ročníku ve výuce.

Mgr. Romana Jackson - stínování na přátelské škole v Norsku

Jako učitelka anglického jazyka jsem byla potěšena nabídkou na studijní pobyt Erasmus +, kde budu mít možnost se seznámit s formou výuky na střední škole ve městě Odda. Má cesta Norskem začala na letišti v Bergenu, který mě zrovna nepřivítal krásným počasím. Poté jsem absolvovala okružní vyhlídkovou jízdu autobusy, během které jsem měla možnost vidět i lyžařské středisko, kde stále ležel dostatek sněhu. Po více než 4 hodinách jsem konečně dorazila do Oddy, kde sice pršelo, ale i tak na mě zapůsobila její až pohádková atmosféra. Škola v Oddě, na které jsem měla možnost strávit týden, se dělí na odborné učiliště a gymnaziální větev. Navštívila jsem hodiny anglického jazyka v obou těchto částech. Momentálně se ve výuce žáci připravovali na závěrečné zkoušky, které začínají již příští měsíc a nikdo z nich zatím neví, z který předmětů budou danou zkoušku skládat. To se dozví až v průběhu příštího měsíce. Kromě angličtiny jsem měla možnost nahlédnout i do hodin francouzštiny na gymnáziu a norštiny v integrační třídě pro cizince. Co mě na škole překvapilo, že své učitele žáci oslovují křestním jménem a také, že mají ve škole snídani, která je pro všechny zdarma. Celkově jsem ráda za možnost vycestovat, se seznámit s jiným druhem výuky a předání zkušeností s učiteli jiné země.

MgA. Ondřej Lazar

Instituto de Enseñanza Secundaria Albayzín je státní škola, která sídlí v křídle bývalého kláštera a pojme něco přes 550 studentů. Prošel jsem několik učeben, které mě překvapily svým prostorem. Vyučuje se v nich výtvarná příprava a práce s videem. Studují zde studenti ročníků Bachillerato, což je španělský ekvivalent střední školy. Vyučovacích hodin je méně, ale trvají 60 minut. Stínování se týkalo pouze výuky uměleckých předmětů. Vyučování probíhalo volným tempem a studentům je dovoleno dělat chyby. Učitelé je nedrží za ruku. V hodinách studenti pracují na menších dílčích úkolech, které je seznamují s úskalími dané techniky. Často šlo o technické zkoušky, kdy se myšlenková stránka tolik neřeší. V hodině modelování studenti pracovali na prostorovém diorama. Ve fotografii jsem viděl hodnocení prací na téma malba světlem. V animaci se vyráběly stop-motion kostry z drátu. V kresbě se studenti zaměřovali na práci s tmavými a světlými hodnotami. Ve střihu obrazu a zvuku se učili pracovat s rotobrush. Cenné poznatky jsem si odnesl z „útěku“ hodiny výtvarné přípravy na setkání s učitelem filosofie, které jsem si bokem domluvil. Fascinovalo mě, že filosofie je zde povinným předmětem od 16 let. Dalším zajímavým poznatkem byla hodina uměleckých technik, kde studenti kombinovali kvašové barvy s tuší. Vzniklo tak rustikální a vizuálně zajímavé výtvarno. Bylo mi řečeno, že mnoho studentů tyto techniky zkouší vůbec poprvé. Řada vystavených prací a použitých postupů by u nás spadala spíše do výuky ZUŠ. V oblasti práce s kamerou a postprodukce jsou ale jejich studenti dále než naši. Jak bylo patrné z dostupného vybavení pro produkci. Přestože EIS Albayzín není primárně umělecká škola, objevil jsem několik poznatků které považuji za přínosné. Zajímají mě možnosti budoucí spolupráce v oblasti multimédií, vzhledem k množství prostoru který má jejich škola k dispozici.

Děkuji José Luisovi, Pedrovi, Marze, Cristině, Rafaelovi, Mileně, paní Stehlíkové a Fátimě z Universal Mobility, že toto umožnili.

Jana Kellermannová

Soukromá škola Colégio Atlântico (Lisabon) má přibližně 1 600 žáků a vzdělává kontinuálně od 1 do 18 let (mateřská škola, základní škola, nižší a vyšší sekundární stupeň). Stínování ve škole bylo zaměřeno na výuky v hodinách Anglického jazyka, Vizuálního umění a Rozvoje kritického myšlení. Prezentace ze stínování ZDE.

Organizace dne ve škole

07:30–08:30 otevření školy
08:40–12:00 hlavní výuka (core subjects)
12:00–14:00 oběd + volný čas
14:00–16:15 odpolední výuka / aktivity
16:15–19:30 školní klub, podpora, dohled

Výuka a přístup

Silné propojení teorie a praxe
Důraz na kreativitu a vizuální obory
Široké spektrum předmětů – přírodní vědy, technologie, humanitní obory i umění
Interdisciplinární a projektově orientovaná výuka

Spolupráce mezi předměty

Aktivní mezipředmětová spolupráce
Propojování témat napříč obory
Podpora CLIL a jazykové integrace

Atmosféra školy

Moderní, otevřené a přátelské prostředí
Důraz na wellbeing žáků
Cosmolitní prostředí

Co si odnáším pro praxi

Posílení CLIL přístupu
Větší důraz na projektovou výuku
Rozvoj mezipředmětových vazeb
Aktivní zapojení studentů např.starší ročníky organizují activity pro mladší
Inspirace v organizaci prostoru a klimatu školy

Mgr. Linda Kišová

V rámci programu Erasmus+ jsem měla možnost strávit několik dní v italské Cortoně – městě, které spojuje historii a umění. Pobyt byl pro mě jako učitele nejen profesním obohacením, ale také osobním zážitkem. Účastnila jsem se stínování (job-shadowing) na partnerské škole, kde jsem měla příležitost sledovat práci místních pedagogů přímo v praxi. Zaujala mě jejich otevřenost, důraz na aktivní zapojení žáků i způsob, jakým propojují teorii s praxí a pracují s menšími skupinami. Měla jsem možnost sledovat různé vyučovací styly a diskutovat o tom, jak vzdělávání funguje v jiném kulturním i školském prostředí. Prošla jsem výukou výtvarných předmětů, multimédií, dějin umění, matematiky a angličtiny. Řadu inspirací si odvážím zpět domů – od organizace hodin až po přístup k hodnocení a spolupráci studentů. Součástí programu byly také aktivity v terénu. Navštívili jsme místní muzeum s expozicí etruské kultury, která se stala základem pro tvorbu našich studentů, kteří se Erasmu účastnili ve stejném  čase. Ti zachycovali  Cortonu během jejich poznávacích vycházek – atmosféru města, jeho architekturu i jedinečnou energii. Vše vznikalo skupinově a já jako učitel vidím, jak skvěle tato zkušenost podporuje týmovou práci, kreativitu i jazykové dovednosti. Mohla jsem s kolegy diskutovat o rozdílnosti školních vzdělávacích plánů, hodnocení žáků, systém školství, inkluzi. 

Pobyt v Cortoně mi ukázal, že mezinárodní mobilita dokáže obohatit nejen studenta, ale i učitele. Odvážím si nové nápady, zkušenosti a motivaci posouvat naši výuku dál. Program Erasmus+ je v tomto směru jedinečnou příležitostí – a jsem ráda za tuto zkušenost.

Pedagogům moc děkujeme za účast na stínování a za sdílení nových zkušeností a poznatků.