Žák 3. ročníku oboru Uměleckého kovářství si domluvit díky programu Erasmus+ 14denní odbornou praxi v Norsku. Poslal nám deníček za první týden a během dneška očekáváme jeho pokračování. Matějovi přeje dnešní úspěšné ukončení praxe a šťastný návrat do Ostravy.
Neděle 8.6.
Den začal na letišti v Krakově. Odbavení i kontrola šla hladce a brzy jsem byl na palubě letadla. Let byl v celku klidný, akorát když jsme se začali chystat k přistání, tak začali obrovské turbulence. Na letišti mě vyzvedl Ørjan a jeli jsme navštívit jeho rodiče na večeři. Na večeři se sešla celá rodina a všichni byli velice milí a se zájmem si se mnou povídali. Na konci dne jsme ještě jeli autem dvě hodiny k Ørjanovi domů. Po příjezdu okolo půl jedenácté večer bylo k mému překvapení stále světlo na obloze.
Pondělí 9.6.
Pondělí bylo velice aktivní. Ráno mě Ørjan vzbudil nasedli jsme do auta a jeli do práce. Jako první mi ukázal jeho autodílnu. Ørjan je totiž kromě kováře i vášnivý mechanik. A následně jsme jeli do kovárny, která už je mi dobře známa. Probrali jsme BOZP a vrhli se do práce. Kovali jsme zábradlí z masivních čtyřhranů. Ørjan měl již připravený materiál s dírami, takže jsme pouze překovávali čtyřhran do osmihranu. Hotové části jsme poté brousili, aby bylo možné na ně v budoucnu nanést barvu.
Úterý 10.6.
Úterý bylo ve stejném duchu jako předešlý den. Pokračovali jsme ve výrobě zábradlí, které bylo třeba ještě trochu obrousit a v zápětí jsme se vrhli na výrobu jednoho dalšího. Večer jsme ještě jeli za jedním Ørjanovým zákazníkem, kterému budeme dělat opět zábradlí. Domlouvali se především na tom, jaké použít výplně, zákazník požadoval sklo. A už jen na konec jsme se jeli podívat na místo, kde budeme pracovat další den.
Středa 11.6.
Ve středu jsme jako první jeli do Ørjanovi autodílny, kde jsme složili kovářský lis z vozíku a nabrali potřebné věci na práci. Jeli jsme na staveniště Ørjanovi nové kovárny, naším dnešním úkolem bylo připravit dřevěnou formu pro betonový základ pod buchar. Jako první jsme vytvořili konstrukci, která musela být dost pevná na to, aby udržela 17 tun betonu. Poté už jsme jen zevnitř přidělali desky, aby beton nevytekl ven.
Čtvrtek 12.6.
Čtvrtek byl opět především o přípravě základu pod buchar. Tentokrát jsme začali dělat konstrukci uvnitř boxu, který jsme postavili předešlý den. Konstrukce se skládá z roxorových tyčí. Ty jsme museli přivézt a ohýbat do tvaru jakého potřebujeme. K tomu nám velice dobře posloužil traktor, který jsme si půjčili, protože tyče byly na kopci a bylo by velice těžké je dostat dolů ručně. Tyče jsme pak začali ukládat do boxu.
Pátek 13.6.
Od rána jsme pokračovali ve včerejší práci. Celý den jsme dá se říct pracovali pouze s betonářskými tyčemi, které jsme ohýbali předešlý den. Od jednoho Ørjanova známého jsme si vypůjčili přístroj na stahování drátů. Ten nám velmi usnadnil práci takže vše šlo jako po másle. Na konci dne jsme ještě celým boxem protáhli pár tyčí, které jsme z venku přitáhli, aby tíha betonu neroztrhla box. Uvnitř nám vznikla pevná roxorová klec.
Sobota 14.6.
Ráno jsem mohl dlouho spát, takže jsem si pořádně odpočinul. Okolo dvanacté hodiny jsme vyrazili do města Norheimsund, ve kterém se pořádal festival dřevěných lodí. Po příjezdu nás čekal bohatý program. Bylo otevřené celé muzeum výroby lodí, takže jsme si mohli prohlédnout celý proces výroby od prken až po hotovou loď. Během dne proběhl i křest nově vyrobené lodě, u kterého byla i Norská ministrině kultury.
Neděle 15.6.
Neděli jsem měl volnou, takže bylo na mě jaký si vymyslím program. Většinu dne jsem strávil s Norskými studenty na kovárně a probírali jsme různé kovářské techniky a postupy výroby. Odpoledne jsem se rozhodl vyrazit na výšlap v okolí. Vybral jsem si jednu ze skal přímo nad Oddou. Po cestě mě čekali úžasné výhledy a k mému překvapení jsem na cestě potkal i dva tetřevy. Na vrcholku byl sníh a krásný pohled na Oddu ze shora.
Pondělí 16.6.
Ráno mě vyzvedl Ørjan v Oddě a jeli jsme vyzvednout materiál pro dnešní práci. Po naložení materiálu jsme zamířili do autodílny a začali řezat materiál na potřebnou délku pro regál, který budeme vytvářet. Během naší práce přijel kamion s dodávkou oceli, kterou Ørjan objednával minulý týden. Materiál jsme sundávali pomocí obrovského hydraulického ramena připevněného ke kamionu.
Úterý 17.6.
V úterý jsme pokračovali v práci předešlého dne. Začali jsme svařovat nařezané části k sobě a u toho řezat a brousit další části regálu. Během dne jsme jeli vybírat barvu na další zakázky. Odpoledne jsme se ještě zastavili u nové zákaznice, která si objednala kované zábradlí. Jako první jsme jednali o vzhledu zábradlí a jeho umístění. Poté jsme s Ørjanem měřili místo, kde bude budoucí zábradlí stát.
Středa 18.6.
Středa byla především o broušení. Dnes jsme chtěli dokončit regál a případně začít další projekt. Naneštěstí nám práce zabrala déle než jsme čekali, takže jsem regál jen dobrousili a poté natřeli na černo a přidali i trochu červené pro zvýraznění. Během dne jsme byli v obchodě s nářadím, protože jsme potřebovali nové součástky ke svářečce.
Čtvrtek 19.6.
Den byl deštivý, tak jsme byli celý den zavřeni v dílně. A jelikož se opozdila dodávka materiálu na další zakázku, tak jsme neměli moc co na práci. Začali jsme tedy opravovat jedno z Ørjanových aut. Večer jsme jeli do Oddy odvézt materiál na místo budoucí montáže a na místě ho natřeli.
Pátek 20.6.
V pátek nám konečně přišel potřebný materiál. Nařezali jsme ho na části a začali vytvářet opět další zábradlí. Ørjan mě naučil pracovat s hydraulickým lisem, díky kterému, byly díry v zábradlí velice přesné. Byla potřeba velkého počet kusů, proto jsme si vytvořili postup tak, aby dělal každý nějakou část a práce nám šla velmi rychle.
Sobota 21.6.
Sobotu jsem měl volnou a jelikož bylo úžasné počasí, vyrazil jsem na ledovec. Cesta byla v některých částech velice prudká a kamenitá, ale i přesto jsem potkal spoustu turistů. Když jsem dorazil na vrchol hory Reinanuten, čekali mě úžasné výhledy na ledovec Folgefonna. Druhou část dne mě vzal jeden z kovářů na "seakajaky", se kterými jsme jezdili po fjordu.
Neděle 22.6.
Poslední den praxí jsem dostal možnost jít do kovářské dílny a měl jsem v plánu si vytvořit jak jinak než památeční kladivo. Zároveň jsem se rozloučil s pár kovářskýma studentama, kteří ukončili své studium na škole v Oddě a odjížděli domů. Večer po příjezdu domů jsem si splnil ještě jeden bod a šel jsem si zarybařit na moře.
Menu:
Copyright AVEART Střední soukromá umělecká škola a základní umělecká škola Ostrava
Školní