Odborná mobilita v Norsku, obor Truhlář

Naše cesta do Norska začala na školním parkovišti, odkud jsme soukromým autobusem vyrazili na letiště v Krakově. Odtud jsme pokračovali letecky do Bergenu. Po příletu jsme se tramvají přesunuli k přístavu, kde nás čekala jedna z nejkrásnějších částí celé cesty – plavba lodí norskými fjordy. Během plavby jsme mohli obdivovat nádhernou severskou krajinu, strmé hory, vodopády a malebné vesničky podél pobřeží. Poslední část cesty jsme absolvovali autobusem a pozdě večer dorazili do města Odda.

Pondělí jsme zahájili návštěvou místní školy. Norští učitelé nás seznámili se školou, jejím fungováním a připravili pro nás prezentaci. Součástí programu byla také prohlídka školních dílen. Odpoledne jsme využili volný čas k netradičnímu zážitku – saunování na lodi přímo na fjordu. Během plavby jsme si užili výhledy na okolní hory a vodopády a vyzkoušeli si také koupání v ledové vodě.

V úterý jsme společně s norským učitelem navštívili Langhuset Restaurant, která zaujme především svou dřevěnou architekturou inspirovanou tradičními norskými stavbami. Během prohlídky jsme se dozvěděli více o její architektuře a použitých materiálech. První dny nám tak nabídly nejen možnost poznat norský vzdělávací systém, ale také místní architekturu, přírodu a kulturu.

Norský učitel, který se věnuje zahradní architektuře nám zadal projekt, na kterém pracujeme nyní v programu sketchup. Pro většinu z nás je to novinkou ale nenávratnou praxí. Vydali jsme se na místo, kde jsme si zahradu prohlédli a nafotili, abychom lépe poznali její prostor a možnosti pro náš návrh. Klient si přeje minimalistickou zahradu s geometrickými tvary, ostrými hranami, truhlíky a terasou. Důležité je také to, aby zahrada neobsahovala vodní prvek a byla co nejméně náročná na údržbu. Při navrhování ale musíme myslet nejen na přání klienta, ale i na podmínky daného prostředí a počasí. Řešíme proto výběr vhodných dřevin a rostlin, jejich barvy a dobu kvetení, pohyb slunce během dne i použití kamene. Teď je na nás všechny tyto požadavky propojit a vytvořit návrh, který bude nejen dobře vypadat, ale bude funkční a nenáročný na údržbu. 

Další den ráno jsme společně s norskými studenty a učiteli vyrazili na exkurzi do skanzenu nedaleko Oddy. Skanzen nám umožnil nahlédnout do toho, jak se v minulosti v Norsku žilo, jak vypadala tradiční architektura a jaké materiály lidé používali při stavbě svých domů. Bylo zajímavé vidět, jak se tehdejší stavby přizpůsobovaly místním podmínkám a okolní přírodě. Po návštěvě skanzenu museli norští studenti odjet na test z matematiky, takže jsme v programu pokračovali už jen s naším učitelem Odvarem. Procházeli jsme se po Oddě a zaměřili se především na místní architekturu. Pozorovali jsme různé typy budov a jejich konstrukce a řešili jsme, z jakých materiálů jsou postavené a proč se používají právě tyto materiály a barvy nátěru. V Norsku je totiž potřeba počítat s náročnými klimatickými podmínkami, jako jsou silný déšť, nízké teploty, sníh nebo vítr. Další zastávkou byla vodní elektrárna v horách nad Oddou. Zde jsme se mohli blíže seznámit s využitím vodní energie, která má v Norsku díky velkému množství řek, vodopádů a horských oblastí významnou roli. Návštěva nám ukázala, jak důležitou součástí norského prostředí a technického rozvoje je právě vodní energetika. Následně jsme pokračovali do další vesnice, kde nás zaujala architektura s francouzskými prvky. Během prohlídky nám učitel Odvar také vyprávěl o posledním velkém sesuvu půdy v této oblasti, při kterém se ze svahu uvolnily velké kameny a padaly směrem do vesnice. Díky jeho výkladu jsme si mohli lépe uvědomit, jak velký vliv má okolní krajina na život místních obyvatel a jak důležité je při plánování staveb zohledňovat přírodní rizika. Na závěr exkurze jsme se přesunuli na Odvarovu zahradu, kde nám ukazoval, jak ji navrhl a upravil. Vysvětloval nám, jaké materiály při tvorbě zahrady použil, proč si vybral právě tyto materiály a jaké rostliny zde zasadil. Zaměřili jsme se také na to, jak spolu jednotlivé prvky zahrady fungují a jak je možné propojit přírodní prostředí s praktickým využitím prostoru. Měli jsme možnost poznat místní architekturu, materiály používané ve stavebnictví, využití vodní energie i vliv přírodních podmínek na navrhování staveb a okolního prostředí. Zároveň jsme se dozvěděli více o životě v okolí Oddy a o tom, jak se místní obyvatelé přizpůsobují specifickým norským podmínkami. 

V sobotu 24.10. jsme o skupince devíti lidí AVE ARTu v rámci Erasmu vyšli za ledovcem. Potkali jsme nejen bučící krávy a běžící ovečky se zvony okolo krku, ale také modř zmrzlé přes 5 000 let staré vody, která nese jméno Buarbreen u městečka Odda, a je třetím největším ledovcem v Norsku. Měli jsme krásný výhled na okolní hory, šplhali jsme po řetězech, lávkách a skalách, a někteří z nás se i ponořili nakrátko do ledovcové vody. Vycházeli jsme brzy ráno a vrátili se s návštěvou farmy později večer, který jsme zakončili burgery v místní restauraci. Děkujeme ledovci, za to, že tady ještě s námi je, a snad dlouho ještě bude. Lenge leve isbreen!